National Insurance number
Dlouhé týdny před odjezdem jsme si zjišťovali informace o tom, co všechno potřebujeme k získání práce v UK. Postupně jsme zjistili, že jediné co si musíme zařídit je právě kouzelné National Insurance number. Běžně se používá zkratka NIN nebo také NI number. NIN je obdoba našeho rodného čísla, které se přiřadí každému, kdo chce pracovat v UK.
Jak si zařídit NIN
Pro získání tohoto čísla se zaregistrujete v tzv. Jobs Centre Plus. Někteří zaměstnanci jsou ochotni vás zaměstnat i bez NIN, ale to se děje velmi zřídka. NIN budete potřebovat i k otevření bankovního účtu v UK, aby vám zaměstnavatel mohl posílat výplatu. Proto jsme nelenili a hned v prvních dnech našeho pobytu v Manchesteru jsme si domluvili schůzku v Jobs Centre Plus. Jelikož jsme byli pořád trochu vyjuchaní z nového prostředí, tak jsme přemluvily Lukáše, aby za mě a také za Lenku domluvil schůzku v Job Centre Plus. Tímto chci poděkovat Lukymu, že nám to zařídil a že jsme se nemuseli stresovat.
„Důležité je umět vyspelovat své jméno.”
Nakonec tento telefonát nebylo nic těžkého. Paní u telefonu mluvila pomalu, srozumitelně a byla velice milá. Důležité je umět vyspelovat své jméno. Lukáše tento úkol trochu překvapil, a tak se z něj stal na pár týdnu Mr. Janicik. Nicméně hovor pokračoval dál a my museli nadiktovat ještě pár osobních informací (datum narození a adresu v UK). Za dva týdny, na den přesně, jsme se dostavili na schůzku v Jobs Centre Plus. Už u vchodu nás očekávali a tak to šlo rychle. Nejdříve zavolali „Mr. Janicik“, poté „Miss Linda Fialova“ a nakonec „Miss Linka”. Každý jsme si sedli k jiné úřednici a pomalu se prokousávali formulářem. Mr. Janicik si opravil své příjmení, nadiktovali jsme nové bydliště, úřednice si okopírovala naše ID karty a během hodiny jsme byli zase venku. “Hurááá” můžeme čekat na dopis s naším National Insurance Number a pomalu si hledat práci.
Čekání na NIN
Dlouhé dva týdny jsme čekali na naše NIN. Popravdě toto čekání bylo nekonečné. Začali jsme hledat práci, ale opět jsme byli bezmocní, protože všude od nás vyžadovali NIN. Jednoho dne jsem však z okna zahlédla pošťáka, jak se blíží k našemu domu a vhazuje tři hnědé obálky s našimi jmény do schránky ve dveřích. Seběhli jsme se k nim a s úsměvem si je rozbalili. Všechno dobře dopadlo a NIN nám přiřadili. Hned jsme tedy vyrazili do banky otevřít si nový bankovní účet. Takže máme všechno! Teď už nás můžete klidně zaměstnat kamarádi britští.
Překonali jsme druhý milník v naší honbě za prací v UK. Nyní nás čeká najít si práci a budeme to mít kompletní.