Jak si najít bydlení v Manchesteru
Jet do Anglie za cílem žít tu a pracovat nějaký čas, jsme chtěli už delší dobu. Plán byl jasný… jet naslepo. Nechtěli jsme žádnou agenturu, ani žít v česko-slovensko-polské čtvrti, prostě jsme do toho chtěli skočit po hlavě. Přiznám se, mysleli jsme si, že to půjde o něco snadněji. Jsme ale zelenáči a s prací i s bydlením v zahraničí jsme neměli žádné zkušenosti, teď to musíme napravit a bojovat. První týden v Manchesteru jsme se rozkoukávali a jak už jsem psala, byli jsme trochu v začarovaném kruhu. Nevěděli jsme co dřív zařídit. National Insurance Number (NIN), bydlení nebo práci? Jedno bez druhého nebylo dosažitelné. Už jsme měli sjednanou schůzku v Jobscentre Plus (pracovní úřad) za účelem získání NIN, tak jsme se zaměřili na bydlení.
„Po několika dnech projíždění všech inzercí bytů/pokojů/domů v Manchesteru jsme věděli jaká je orientační cena nájmu.“
Každý den jsme několik hodin brouzdali po Internetu a hledali vhodný byt pro čtyři kamarády (teda jeden pár a dva kamarády). Měli jsme ale podmínku, že chceme být v pokojích po dvou. A to z důvodu ušetřit peníze. V mnoha inzercích bylo uvedeno, že nechtějí páry, ale zároveň tam měli napsáno, že pronajímají double room. Trochu nás to zarazilo. Bohužel jsme neměli tušení proč tomu tak je a jestli to je opravdu tak striktní. Proto jsme ze začátku obvolávali všechny nabídky, ale většinou nás odmítli. Později jsme se dozvěděli proč. Je to nařízení od města, aby byty/domy nebyly tolik přeplněné. Oukej, zkoušíme to teda dál. Další překážkou bylo doložení příjmů na anglickém účtu, který jsme také neměli. Někteří od nás chtěli potvrzení, že pracujeme, jiní zase vysoký depozit nebo minimální dobu podnájmu 6 měsíců. Prostě jsme spoustu podmínek nesplňovali. Po několika dnech projíždění všech inzercí bytů/pokojů/domů v Manchesteru jsme věděli jaká je orientační cena nájmu. Mám pocit, že se z nás stali experti přes vyhledávání ubytování. Běžná cena pokoje za měsíc včetně všech účtů se pohybuje kolem 400 GBP. Takže jsme neustále přepočítávali a přepočítávali.
„Teď tu spokojeně bydlíme více jak týden a poznáváme nové lidi, okolní zajimavosti a zvykáme si na multukulturní život.“
Nakonec jsme si našli dva pokoje v malém řadovém domku v části Rusholme. Náš realitní makléř indického původu byl ochotný nám ve všem vyhovět. Depozit jsme tedy nemuseli skládat, ale nájem jsme si předplatili jen na měsíc. V září se totiž do Manchesteru opět vracejí studenti vysokých škol, proto bude jen na domluvě, jestli tu zůstaneme, nebo půjdeme o dům dál. Teď tu spokojeně bydlíme více jak týden a poznáváme nové lidi, okolní zajímavosti a zvykáme si na multukulturní život. Momentálně tu s námi bydlí tři spolubydlící z různých koutů světa.
Z toho pro nás vyplývá ponaučení… Nebát se a zkoušet to všude, kde se dá. Vždy se najde nějaká skulinka, kudy se dá proniknout ke zdárnému cíli. My už pro příště víme, že i když nemáme všechno potřebné, tak si bydlení najít můžeme a nemusíme na nic čekat. Důležité je vědět, co chceme a co si můžeme dovolit.