Jižní ostrov Nového Zélandu

Záda mám ohnutá jako paragraf, v bedrech cítím pichlavou bolest a trhám jubilejní pětistou jahodu dnešního dne. Usměju se na ni, pak ji dávám do košíčku se svým jménem a vracím se zpět do svých myšlenek. Tý jo, za poslední měsíc se toho tolik událo… Naše konta byla skoro na nule, nemohli jsme najít práci, poslední peníze jsme dali na trajekt na Severní ostrov s tím, že ve Wellingtonu určitě práci najdeme… Práci jsme opět nenašli, a tak jsme strávili pár dní s Lukynovým kamarádem, seznámili se s jeho spolubydlícími a přišli na jiné myšlenky. Dostali jsme pár rad a nasměrovali nás sem, do Hawke’s bay, kde právě teď trhám pětistou druhou jahodu.
Jednu kapitolu cestování jsme prozatím uzavřeli, proto bych ráda zrekapitolovala naše cestování tady na Zélandu.

Mapa

Christchurch

Pro většinu lidí to je škaredé město, ze kterého chtějí co nejrychleji vypadnout. My jsme v něm zůstali měsíc a objevili jsme kouzelná zákoutí, díky kterým jsme si Christchurch oblíbili. Není to jen obrovský Hagley park, ale i malé útulné kavárny, pouliční umění na každém rohu a hlavně snaha místních obyvatel o zkrášlení města, které se může zase každou chvílí sesypat jako domeček z karet (tak jako po zemětřeseních v roce 2010 a 2011). Pro nás je Christchurch srdcovka i díky tomu, že jsme tady odstartovali náš rok na Zélandu.

banner-4.png

Tipy z Christchurch: 

Restaurace Cafe one – Nejnápaditější restaurace v jaké jsem kdy byla. Když si objednáte hamburger s hranolkami, tak je nedostanete na talíří, ale přímo z kuchyně vám vystřelí potrubím velkou kapsli, ve které máte pečlivě uspořádané tři malé hamburgery a hranolky.
Kavárnička na náměstí u kostela – Malinkatá pojizdná kavárnička, která patřím starším manželům. Ti vám kávu udělají s úsměvem na tváři a až je vaše objednávka zcela připravená tak vás zavolají hrou na zvonkohru. Pak už si jen vychutnáváte lahodné doušky kávy a pozorujete ruch kolem sebe.
ReStart: Nápaditá nákupní pasáž, která je vytvořená z barevných stavebních buněk (z kontejnerů). Kromě pošty a banky tady najdete obchody se suvenýry, kadeřnictví, kavárny, knihkupectví, restaurace a obchody s originálním oblečením.

P1000717

Timaru – Tučňáci

První kempování v naší Toyotě, první střet s malými tučňáky…. To jsou naše první dobrodružství. Ani ve snu nás nenapadlo, že hned za rohem našeho přespávacího parkoviště bude plno malých tučňáků.
Tip z Timaru: Tučňáci připlouvají večer kolem desáté hodiny a vrací se do úkrytu v kamenné hrázi na kraji hlavní městské pláže. A nezapoměňte vypnout blesk na foťáku, ten jim kazí očička!

P1040329

Tekapo, Pukaki a Ohau

Tři nádherná jezera, každé je úplně jiné a přitom od sebe vzdálená asi 40 km.
Jezero Tekapo je profláklé turistické místo, které stojí za to vidět. Je známé svou průzračně čistou vodou zbarvenou do tyrkysově modré. V období Vánoc okolo jezera kvetou modro-fialové květy, které jezero ještě více zkrášlují. Když si zajedete kousek bokem, tak po turistech nebude ani památka a vy si můžete vyzkoušet pár temp v ledové vodě.
Jezero Pukaki za mě nejkrásnější jezero, co jsem kdy viděla. Barva vody je neuvěřitelná, myslím si, že je tyrkysovější než Tekapo a ještě k tomu se v něm zrcadlí monumentální Mt. Cook.
Jezero Ohau je trošku z ruky, ale také stojí za to, ho vidět. Za silného větru se na jezeře vytvářejí vlny jako na moři, takže jezero působí mnohem divočeji a pustěji, než obě předešlá jezera.

P1050462

Tip: Vezměte si plavky, ručník a také něco teplého na zahřátí. Voda je opravdu studená.

Queenstown – nejlepší hamburger a milion turistů na m2

Jestli máte hodně peněz a nebojíte se je utratit, tak huráá do Queenstownu. Toto město je sice hezčí než všechny ostatní malá města na Jižním ostrově, ale je to jen přehnaná turistická atrakce. Všude na vás blikají nápisi s akčními cenami raftů, jetboatů, vyhlídkových projížděk po jezeře a spoustou dalších ptákovin. Dokonce i obchody jsou přizpůsobeny bohatým turistům, takže ceny jsou nadsazené a vedle obchodů se sportovním a outdoorovým oblečením tu najdete i obchod se zlatavým nápisem Luis Vuiton. Bylo tam narváno jako kdyby měli výprodeje, ale neodvážili jsme se tam vstoupit.

Tipy z Queenstown:
Fergburger – V centru města určitě neminete dlouhou frontu k občerstvení Fergburger, které se pyšní nejlepšími hamburgry na světě. I když jsme se zařekli, že maso nejíme, tak jsme museli ochutnat nejvyhlášenější hamburger snad celého Zélandu. Nebudu říkat, že je nejlepší na světě, na to si musí udělat každý svůj názor, ale za nás dostává palec nahoru.
Pozor na dopravu – Jestli jedete v hlavní sezóně autem do Queenstownu, tak se připravtě na masakr. Z bočních uliček se na hlavní silnici dostanete cca po 15 minutách čekaní a na kruhovém objezdu byste se nejraději teleportovali. Takže to chce pevné nervy a bystré reakce při řízení.

Roxburgh – práce v sadu – srnky

Pobyt tady byl jako terapie. Celý den jsem si při sběru ovoce povídala s Lukynem, po práci jsme se chodili dívat na srnky a krávy a široko daleko byly jen sady a kopce. Nejbližší velký supermarket byl asi 40 km daleko, takže jsme byli opravdu odříznutí od civilizace. Večer jsme se dívali na obrovské hvězdy, obdivovali Mléčnou dráhu a pomalu jsme přicházeli na to, že právě tohle jsme potřebovali…
P1010047

Tipy: Jestli budete hledat práci v okolí Roxburghu, tak zkuste Darling’s Fruit. Pracují tam příjemní lidi a pracovat tam je velká pohoda.

Dunedin – nejstrmější ulice – treky – lachtani

Do města Dunedin jsme se dostali po necelém měsíci práce na venkově, takže i malý provoz ve městě byl pro nás velký. Město je krásné, leží u velké zátoky a zažili jsme tam moc pěkné západy slunce. Má taky nejstrmější ulici na světě (✓ vyšplhána). Teď už víme, že by ji mohly konkurovat některé ulice ve Wellingtonu. Bydleli jsme asi 20 kilometrů od centra města v malém kempu, odkud jsme 3 dny dojíždeli do Dunedinu. Za městem se směrem k východu rozkládá poloostrov Otago, na kterém jsme prochodili pár skvělých treků a viděli na pláži prvního lachtana v otevřené přírodě (byl fakt jen jeden, jeho kamoši byli neznámo kde). Vyšplhali jsme se na ex-sopku ve tvaru pyramidy a viděli neuvěřitelné skalní útesy kolem luk plných ovcí a krav. Směrem na jih od města je místo zvané Tunnel Beach. To je pláž, na kterou si místní zbohatlík prokopal tunel, aby se tam jeho rodina mohla pohodlně dostat. Po průchodu tunelem se ocitnete na pláži, která je obklopena obřími ústesy a balvany.

Jihovýchodní pobřeží

Víte vy co? Pusťte si toto video 🙂 Jsou tam úplně všechny zastávky po cestě na jih.

Invercargill

V Invercargillu jsme se zdrželi na pár dnů. Je to klasické novozélandské město, kde většina turistů přespí předtím než se vydají na Stewart Island. Stejně tak jsme to udělali i my. V místím McDonaldu jsme dohnali spoustu restů ohledně tohoto blogu a videí a užili si pár dnů s Internetem. Pak už jsme si jen rezervovali trajekt na Stewart Island a čekali než nastane den D.

Stewart Island

Už od první chvíle, co jsem věděla, že pojedeme na Zéland mě zajímal ten malinký ostrůvek úplně na jihu – Stewart Island. Měla jsem pocit, že to musí být zapomenuté místo, kam nikdo nejzdí. A tak jsem byla překvapená, když jsme tam potkali nezávisle na sobě asi pět Čechů. Svět je prostě malý…
Stewart Island je rezervace, kde máte velkou šanci vidět ptáka Kiwi (pokud tam přespíte). Kiwi je noční pták, takže jsme bohužel neměli šanci vidět ani jednoho, protože trajekty tam jezdí od 10:00 a zpět jede poslední v 17:00… V tu dobu Kiwi ještě spí. Jestli chcete zažít dobrodružství, tak neváhejte zůstat déle a projít si třídenní trek (asi 30 km). Po cestě jsou tři kempy, kde je potřeba si dopředu zamluvit nocleh, třeba právě tam uvidíte toho našehoho vytouženého Kiwiho.

Tip: Na ostrově mají i obchod s potravinami, takže když něco zapomenete, nebo máte hlad, tak se nebojte, hlady určite neumřete.

West Coast – Bažiny – Mt. Cook

Tady jsem si uvědomila, že díky pobytu na Zélandu jsem do svého slovníku zařadila více slov typu: To je hrubý! To je drsný! To je pecka! Tý jo! Ty brďo! a Pááááni! Protože West Coast takový opravdu je. Víceméně jsem neměla šanci říct nic jiného. Byla to jedna pecka za druhou…od bažinatého lesa, ve kterém jsem se cítila jako ve filmu Cesta do pravěku, přes pustou pláž s burácejícími vlnami za zády a s výhledem na vrchol Mt. Cook až po ledovce, které jsme měli na dosah ruky. Ve West Coast jedete úzkým pruhem mezi Tasmanovým mořem a Jižními Alpami, díky tomu nemáte moc zajížděk, ale asi milion zastávek, takže si na projetí dejte dostatek času.
Tip: Určitě využíjte aplikaci Camper Mate, kde je mnohem více tipů na výlety a zajimavé zastávky.

Blenheim – hledání práce

Blenheim byl pro nás jedno velké zklamání. Město nic moc, je to takové moderní westernové město, kde je sice rušno, ale nic zajimavého tam nenajdete. Okolo městečka se rozkládají obrovské vinice, kde jsme si chtěli najít práci. Do Blennheim jsme přijeli asi dva týdny před vinařskou sezónou a byli jsme si jisti, že si sami najdeme práci do týdne. Obešli jsme snad všechny vinice a všude už měli domluvené pracovníky několik týdnů dopředu, takže nás nikde nechtěli.

Tip z Blenheim: Práci si domlouvejte minimálně měsíc dopředu.

Sever Jižního ostrova nám stále chybí prozkoumat, takže aspoň máme pádný důvod se opět vrátit. Prozatím jsme se trochu usadili, pracujeme a těšíme se na další poznávání krás, tentokrát Severního ostrova.

Pokud by vás zajímalo něco z našeho cestování, tak se nebojte psát do komentářů, ráda se s vámi podělím o naše zkušenosti 🙂

Sdílejte pomocí... Share on FacebookTweet about this on TwitterShare on Google+Pin on PinterestShare on LinkedIn

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *